5 tipů pro rodiče mladých sportovců

Řekněme si to na rovinu: sport dětí a mládeže bez přítomnosti a zapojení rodičů neexistuje. Především proto, že jsou to právě rodiče, kteří poskytují základ všeho, co umožňuje jejich dětem věnovat se pohybovým aktivitám na rekreační úrovni a účastnit se soutěžního sportu.

Často jsou to ve velké míře právě rodiče, kteří financují sportování svých dětí, přivádějí je na tréninky a vyzvedávají je z nich, někdy se dokonce sami zapojují do tréninkového procesu vytvářením sportovních oddílů a klubů. Jsou to také rodiče, kteří nejčastěji vybírají sport, kterému se jejich dítě začne věnovat (na samém začátku), tím, že mu ukáží tuto formu aktivity raději než jinou. Především však podporují své děti v každé fázi jejich sportovní kariéry, kterou provázejí různé zvraty a výzvy. „Bez nich by úspěch a splnění snů nebylo možné.“

Někteří sportovci samozřejmě úzce spolupracují se svými rodiči i ve velmi pokročilých fázích své sportovní kariéry. Jako první mě napadá příklad americké alpské lyžařky Mikaely Shiffrinové. Hned za ním následuje tenis, prostředí, v němž mnoho rodičů seznámilo své děti se sportem.

Zpravidla je však rodič… rodičem. Je největším a nejcennějším zdrojem emocionální podpory a od útlého věku je pro sportovce bezpečnou „základnou“. Jde o to, že sport dítěte vzbuzuje v rodičích obrovské, zcela pochopitelné emoce. Právě ty mohou podporovat vznik napětí a někdy ztěžovat dětem zahájení fyzické aktivity. Mimo jiné i z tohoto důvodu je vhodné dbát na rovnováhu a harmonii ve vztahu mezi dětmi a rodiči.Vybudujte trvalý vztah založený na pocitu bezpečí, blízkosti a důvěře. To je důležité zejména v době, kdy se rodiče stále více zapojují (na různých úrovních) do sportu svých dětí.

Zde je pět důležitých tipů, které je třeba si osvojit při podpoře dítěte při plnění jeho sportovních snů:

1. Nezapomeňte, že jste rodič, ne trenér.

Kromě situací, kdy rodič skutečně vystupuje i jako kouč (je dobré si uvědomit, že jde o vztah plný výzev a možných potíží), je dobré si uvědomit, že jste rodič.Co to vlastně znamená?Je to zásadní otázka a vymezení těchto rolí a kompetencí je klíčovým faktorem pro udržení blízkého a zdravého vztahu s vaším dítětem.Je pochopitelné, že když vidíte své dítě „v akci“ během tréninku nebo soutěže, máte chuť ho pobízet, opravovat jeho chyby, povzbuzovat ho ke změně přístupu.To je však úloha trenéra. Ta vaše je jiná, ale pamatujte na to.

2. Máte klíčovou roli

Své dítě znáte jako nikdo jiný. Víte, co mu dělá potíže, znáte jeho silné a slabé stránky.To je jeden z důvodů, proč na začátku jeho sportovní cesty jste to obvykle vy, kdo rozhoduje o výběru sportu nebo klubu. Pozorujete, jak vaše dítě komunikuje se svými vrstevníky, jak se rozvíjí, jak navazuje vztah s trenérem. V jistém smyslu stojíte u kormidla jeho cesty. Pamatujte také na to, že vaše dítě ví, že jste pro něj první a nejdůležitější oporou, že jste tím, na koho se může v těžkých chvílích obrátit o podporu. Jste to vy, kdo nejúčinněji dodá vašemu dítěti důvěru v sebe sama a ve své schopnosti. Proto, i když nejste trenér a měli byste respektovat hranice, je vaše role neocenitelná. Vyplatí se vám pracovat na svých zdrojích a dovednostech, abyste ji mohli vykonávat co nejefektivněji.

3. Vychováváte i prostřednictvím sportu

Je třeba mít na paměti, že kromě tzv. disciplín rané specializace (mimo jiné gymnastika, krasobruslení, plavání) je sportovní cesta a rozvoj dlouhodobý proces, který začíná malými krůčky. Čím je vaše dítě mladší, tím více času byste měli věnovat podpoře rozvoje obecných pohybových dovedností (rychlost, obratnost, pohybová koordinace atd.) a především zábavě prostřednictvím sportu. Soutěžení, tvrdý trénink a specializace přijdou časem. Je třeba mít na paměti, že prostřednictvím účasti dítěte na sportu můžete budovat jeho hodnotový systém a učit ho postojům fair-play.Velmi důležité je, že můžete podpořit sociální, kognitivní a emocionální rozvoj svého dítěte. Vhodným prostředím jsou vrstevnické skupiny ve sportovních klubech. Čas pro snahu o mistrovství, využití a obětování jiných oblastí života sportu přijde, pokud se vaše dítě rozhodne, že se chce vydat cestou závodního sportu. K tomu zpravidla dochází mezi 14. a 16. rokem života.

4. Naslouchejte svému dítěti a buďte mu nablízku

Rozhodně stojí za to vybudovat si s dítětem trvalý vztah založený na blízkosti a pocitu bezpečí. Proto je velmi důležité své dítě pečlivě pozorovat, naslouchat mu a být mu nablízku. Co to znamená? Mimo jiné to znamená být důvěřivý, otevřený a brát v úvahu, že když vaše dítě řekne, že nechce chodit na trénink, nemusí to nutně znamenat, že „je líný a nejraději by celý den seděl s chytrým telefonem v ruce“. Když řekne, že ho bolí noha, neznamená to, že to „přehání a hledá výmluvy, proč netrénovat“. Děti toho hodně vidí a hodně chápou.Někdy nechtějí chodit na trénink, protože si nerozumějí s trenérem. Někdy nechtějí závodit, protože cítí úzkost nebo prožívají stres, a bolavá noha nebo břicho jsou jakousi zástěrkou.

Jako rodič můžete dítěti ukázat, jak se mu daří.Vysvětlete jim, že vystoupení z jejich komfortní zóny (tak typické pro trénink a soutěž) je obvykle obtížné a nepříjemné. Ukažte dítěti svět sportu, aby pochopilo pravidla, kterými se řídí, a časem začalo sportovat vědomě. Pokud si všimnete obtíží nebo vidíte, že vaše dítě s něčím bojuje, naslouchejte a promluvte si. Neváhejte také vyhledat podporu sportovního nebo dětského psychologa, který může pomoci nejen vašemu dítěti, ale i vám – lépe ho podpořit a komunikovat s ním.

5. Máte právo na své emoce a potíže

Zapojujete se do sportu svého dítěte. Někdy tomu podřídíte fungování celé rodiny. Podporujete, mobilizujete, ale také pociťujete napětí, stres a někdy i úzkost spojenou například s účastí vašeho dítěte na soutěži.
Máte na to právo – nezapomeňte na to. Situací, které vyvolávají stres nebo těžké emoce, může být mnoho: dopravní zácpa cestou na zápas, neúspěch vašeho dítěte v soutěži, nespravedlivé rozhodnutí soudce. Pamatujte však, že vaše dítě potřebuje vaši podporu, spoléhá na vás a často i na váš klid a vyrovnanost. Pokud je pro vás obtížné zvládat vlastní emoce v souvislosti se sportem vašeho dítěte, neváhejte vyhledat podporu sportovního psychologa. Taková spolupráce vám usnadní plnění této nejdůležitější role. Role podporujícího rodiče.